Ve střední Evropě se s padacími mosty v hradní architektuře poprvé setkáváme kolem poloviny 13. století. Do té doby byl vstup do hradního či městského opevnění chráněn těžkými masivními dřevěnými vraty, u důležitých hradů navíc zesílený padací dřevěnou mříží s kovovými hroty. Později k tomu přibyly arkýřové vrhače a nakonec padací mosty.
Jako stěžejní součást obrany vstupní brány se ve středověku užívaly dva hlavní typy padacích mostů. Prvním byl padací most, který zvedal most pomocí lana nebo řetězu jeho navíjením přes kladku na rumpál, druhý způsob představoval stěžejkový padací most, kdy jeho zvedání bylo založeno na principu dvou rovnoramenných pák.
Obléhatelé se snaží strhnout stěžejkový padací most hradu, KonrádKyeser, Bellifortis, poč. 15. stol, zdroj: Wikimedia Commons
Obléhatelé hradu při pohybu podél hradeb s padacím mostem zvedaným navíjením lana či řetězu na rumpál, Konrád Kyeser, Bellifortis, poč. 15. stol, zdroj: Mediavelists.net
Existenci padacího mostu v bráně opevnění dokládají pozůstatky kamenného výklenku orámovaného ostěním, do něhož zapadala zvednutá pochozí část mostu. To ho chránilo nejen před povětrnostními vlivy, ale i před snadným násilným stržením – spuštěním – v případě obléhání.
Stěžejkový padací most se zvedal pomocí rovnoramenných pák – stěžejek, které zapadaly do úzkých štěrbin nad portálem brány. Na rozdíl od pomalu se pohybujícího padacího mostu zvedaného navíjením řetězů či lan, bylo možné stěžejkový padací most na principu páky zvednout či spustit výrazně rychleji.
Brána do nádvoří hradu Kašperk se štěrbinami nad bránou pro ukládání stěžejek, foto: Václav Kůs
Princip pohybu stěžejkového padacího mostu, nákres Elena Svobodová
Na Kašperku se pozůstatky tohoto mostu nacházejí v místě brány do hradního nádvoří neboli horního hradu, kam byl snad instalován v době výstavby hradu mezi léty 1356 a 1361. Na rozdíl od západní Evropy bylo v českém prostředí využívání tohoto typu mostu spíše okrajovou záležitostí. Kromě Kašperku bychom nalezli doklady o jeho použít na hradě Šumburk nebo na Bechyňské bráně v Táboře. Jako přímá obrana vstupu do brány byl tento typ mostu užíván ještě v 18. století.
Princip páky, na kterém je funkce stěžejkového padacího mostu založena se používá v mnoha oblastech i v moderní době. Dnešní stěžejkové mosty, které se nazývají jako sklopné mosty, se používají pro zvedání a spouštění mostů přes vodní toky, především přes plavební kanály či vjezdy do přístavů.
Obléhatelé se snaží strhnout stěžejkový padací most hradu, KonrádKyeser, Bellifortis, poč. 15. stol, zdroj: Wikimedia Commons
Obléhatelé hradu při pohybu podél hradeb s padacím mostem zvedaným navíjením lana či řetězu na rumpál, Konrád Kyeser, Bellifortis, poč. 15. stol, zdroj: Mediavelists.net
Koordinátor projektu: Zdeněk Svoboda
Projekt je uskutečňován za finanční pomoci Plzeňského kraje.
2024 © Všechna práva vyhrazena
Vytvořila Nikola Dóžová
