Kuše

Hrad

Rabí

Vývoj a použití

Přestože Číňané a Řekové kuši znali a používali již ve starověku, svou největší slávu zažila tato zbraň od 14. do 16. století v Evropě.

Kuše, čili samostříl, anebo ďábelská zbraň byla vyhledávanou zbraní obránců středověkých hradů: Střelec, jehož výcvik byl krátký, jednoduchý a levný, totiž dokázal na větší vzdálenost zneškodnit protivníka ve vycpávkové zbroji, nebo kroužkové košili.

Historická kuše hrad Rabí

Kuše ve spisu Bellifortis od Konrada Kyesera zdroj  Rakouská národní knihovna

Historická kuše hrad Rabí

Obránce s kuší v rukopisném souboru o válečném umění zdroj Rakouská národní knihovna

Funkční princip

Kuše je chladná střelná zbraň. Mechanickou silou vystřeluje šípy, respektive šipky s kovovými hroty, a to na střelném principu luku. Na rozdíl od něj používá silnější pletenou tětivu na mnohem pevnějším krátkém dřevěném těle podobném pažbě pušky. K němu je v přední části křížem připevněno lučiště s tětivou. Výstřelu šipky či šípu se dosáhne pomocí železného spouštěcího mechanismu.

Oproti luku umožňuje kuše napínat lučiště výrazně větší silou, protože tato síla není přímo vázaná na sílu střelce, ale často používala různá pomocná mechanická zařízení, jako páky, kliky a navijáky.

Historická kuše hrad Rabí

Historická kuše i s navíjecím zařízením usnadňující použití výrazně nižší sílu při natahování zbraně

Strážní věž a torzo IV. hradní brány – prostor, kde Jan Žižka ztratil své druhé oko, zdroj Státní hrad Rabí

Kuše a hrad Rabí

Kuše se nesmazatelně zapsala také do dějin rabského hradu. V létě roku 1421 se před zdejšími hradbami utábořily husitské oddíly a začalo další obléhání sídla pánů z Rýzmberka. Husité majestátní hrad nad řekou Otavou dobyli, a tak by se mohlo zdát, že obránci hradu nebyli úspěšní. Přinejmenším jeden z nich (Přibík Kadovský) v boji obstál nad očekávání – právě střela z jeho kuše poradila pravé oko proslulého hejtmana Jana Žižky z Trocnova. Ten tedy před Rabím ztratil druhé oko a zůstal na obě oči slepý.

Dnešní využití

Dnes se kuše používá především pro sportovní účely. Svoji renesanci však zažívá opět i ve vojenském využití u speciálních jednotek, například u elitních jednotek americké, srbské či indické armády. 

Jistou podobnost s principem výstřelu z kuše lze nalézt rovněž u startu letadel z letadlových lodí.  Jen napnutou tětivu nahradily katapulty pro asistovaný vzlet ze vzletové dráhy lodi. Dalším použitím systému napnutí „tětivy“ je přistávání letadel na letadlových lodích, kdy jsou zachytávány lany, které se po zachycení letadla díky kladkám pomalu napínají, čímž způsobí zastavení letadla.

Příslušník elitních sil indické armády s kuší,
zdroj: facebook Special Warfare Zone

Asistovaný start letadla na letadlové lodi pomocí katapultu,
zdroj: Larousse.fr