Šumavské trojhradí je společný projekt hradů Rabí, Kašperk a Velhartice. Geograficky tyto tři hrady tvoří trojúhelník, ve kterém se jako tři strážní body nachází. Ve středu tohoto trojúhelníku leží město Sušice, jedno z několika vstupních míst do střední Šumavy.
Kašperk je nejvýše položeným královským hradem v Čechách s nadmořskou výškou 886 metrů, Rabí je naše nejrozsáhlejší hradní zřícenina a Velhartice jsou považovány za nejromantičtější hrad se zámkem na Šumavě.
Dějiny každého z hradů trojhradí doprovázejí silné a dramatické příběhy. Hrad Kašperk, založený Karlem IV., je spojen s mnoha tajemnými a strašidelnými příběhy. Hrad Velhartice, významné šlechtické sídlo, dokonce tajně uchovával korunovační klenoty. Hrad Rabí se proslavil dramatickými obléháními, při jednom z nichž slavný vojevůdce Jan Žižka přišel o své druhé oko.
Hrady Velhartice, Rabí a Kašperk společně každoročně pořádají jarní a podzimní Dny Šumavského trojhradí. Tyto víkendy spojuje jedno společné téma, které je však na každém hradě zpracováno originálním způsobem.
Projekt je realizován za finanční podpory Plzeňského kraje.
Hrad Kašperk, postavený z příkazu římského císaře a českého krále Karla IV., se nachází v malebném koutu Šumavy u nedalekých, 3 km vzdálených, Kašperských Hor.
Na skalnatém ostrohu, obtékaném říčkou Ostružnou, se tyčí středověký hrad, postavený na přelomu 13. a 14. století. Největšího rozkvětu pak dosahuje za pánů z Velhartic – Buška staršího a Buška mladšího – komorníků a přátel Karla IV.
Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. V něm se od pozdního středověku snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Rabskou dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z níž lze shlédnout celý Prácheňský kraj. Mnohá překvapení skrývají hluboká sklepení.
Stroje, které změnily svět na hradech Šumavského trojhradí
Společným tématem letošních podzimních Dnů Šumavského trojhradí jsou jednoduché stroje, které změnily svět. Jde o vynálezy, stroje a mechanismy, jež mimo jiné umožnily výstavbu monumentálních hradních komplexů, které obdivovali nejen tehdejší současníci, ale obdivujeme je i my dnes. A protože jedna z nejčastějších otázek návštěvníků hradů Šumavského trojhradí zní: „Jak to tehdy vlastně dokázali postavit za tak krátkou dobu?“, rozhodli jsme se představit středověké technické znalosti a dovednosti, které umožnily stavbu, užívání či obranu těchto dominant.
Nebudeme využívat audiovizuální efekty, ale funkční repliky důmyslných zařízení, na jejichž principu funguje mnoho dnešních strojů a zařízení, bez kterých si už náš život nedokážeme představit. Samozřejmostí je interaktivita, což znamená, že si všechna zařízení mohou návštěvníci sami vyzkoušet.
Na hradě Rabí budeme pomocí kuše vyprávět nejslavnější příběh tohoto legendárního hradu. Při obléhání hradu Rabí v roce 1421 jeden z obránců hradu právě kuší vystřelil oko Jana Žižky z Trocnova, který tak definitivně oslepl.
Jak fungovala tato výkonná zbraň středověkého válečnictví, proč se více používala při obraně hradeb či jejich obléhání než na bitevním poli?
Odpověď přinese seznámení s funkčním mechanizmem této zbraně, založeným na principu páky a kola na hřídeli. Možná překvapí, že využití této zbraně není uzavřenou historickou kapitolou, nebo že se její funkční princip dnes nadále používá i v oblastech, kde bychom to asi nečekali.
Po celý víkend se budou konat speciální prohlídky hradu, které budou zaměřené na jeho stavbu a středověké stavebnictví obecně. Premiérově bude představena funkční replika středověkého jeřábu, fungujícího na principu efektivního využití kladky a kola na hřídeli, i některé další stavební nástroje. Představeny budou rovněž stavební materiály, jako kámen, dřevo, malta nebo systém stavby mohutných hradních zdí, stavba lešení či organizace stavební hutě. Představena bude složitá kosntrukce ikonického velhartického mostu, objasněno bude i zřícení části rajského paláce a dalšího zajímavá témata středověkého stavitelství a hradu Velhartice.
Prohlídky budou začínat každou hodinu od 10:00 do 15:00.
Funkční model stěžejkového padacího mostu bude názorně demonstrovat zabezpečení vstupu do hradního nádvoří tohoto hradu za Karla IV. Výskyt tohoto mostu, po němž se na Kašperku dochovaly prokazatelné pozůstatky, nebyl v českém prostředí zcela obvyklý. Překvapivě se v ani v případě této konstrukce, založené na principu pohybu dvojzvratné páky nejedná o uzavřenou stavební kapitolu, jak se dozví návštěvníci tohoto našeho nejvýše položeného královského hradu.
Doprovodný program na hradě:
V sobotu 28. 9. středověká hudební skupina Holba.
Po oba dva víkendové dny bude na nádvoří dobová kuchyně s autentickými středověkými recepty, jež mile překvapí nejen svou chutí, ale i svou jednoduchostí. K vidění bude rovněž kovář a tesař, kteří předvedou, jak přípravu stavby střechy mohli s fortelem zvládat naši předci.
Nádvoří bude po dobu trvání akce mírně zpoplatněno (50,- dospělí, 20,- děti, studenti a senioři). V průběhu obou dnů bude Kašperk otevřen od 10.00 do 17.00 hod., přičemž je možné vypravit se na komentovanou prohlídku hradu s výstupem na východní věž. Západní věž je po dobu právě probíhající stavby krovu veřejnosti uzavřena.
Tentokrát byla společným programovým tématem středověká móda.
Tématem jarních dní trojhradí bylo obléhání a obrana hradů.
Tentokráte byly tématem středověké stravování a způsoby stolování.
Koordinátor projektu: Zdeněk Svoboda
Projekt je uskutečňován za finanční pomoci Plzeňského kraje.
2024 © Všechna práva vyhrazena
Vytvořila Nikola Dóžová
